Tvorba Karla Malivánka je dlouhodobě charakteristická důrazem na organickou strukturu, živelný rytmus a schopnost abstrahovat přírodní procesy do vizuální podoby, která osciluje mezi geologií a vegetativním růstem. V tomto díle autor rozvíjí svou osobitou malířskou řeč prostřednictvím vertikální kompozice, jež působí jako záznam proudění – ať už jde o proudění energie, času nebo přírodních sil.Malivánek pracuje s akrylovou vrstvou s výraznou senzitivitou k materiálu: nechává barvu usazovat, narušovat, překrývat a znovu objevovat se v subtilních nuancích. Charakteristické oválné tvary, připomínající kameny či embryonální útvary, fungují jako nositelé kontinuity v jinak dynamickém pohybu obrazové plochy. Tmavé pozadí se stává prostorem, v němž autor modeluje světlo, texturu a rytmus, a jehož hloubka podtrhuje dramatickou energii celého díla.Pro Malivánkovu tvorbu je typické hledání rovnováhy mezi spontánností a strukturou. Stejně tak i zde dochází k napětí mezi kontrolovaným gestem a instinktivní malířskou stopou. Výsledný obraz není pouhou abstrakcí, ale vizuálním otiskem procesů, které často zůstávají skryté očím – ať už jde o geologické vrstvení, růstové cykly nebo vnitřní psychické proudy.Kurátorským záměrem této prezentace je zdůraznit Malivánkovu schopnost převádět skryté rytmy přírody do symbolických struktur, které mají jak hmatatelnost, tak duchovní potenciál. Dílo vybízí diváka ke kontemplaci, k vnímání jemných posunů, k hledání živosti v abstraktní kompozici. Malivánkův obraz je tak nejen estetickým objektem, ale i prostorem pro setkání s energií, jež přesahuje běžnou vizuální zkušenost.
